Ruger Charger CHR22-10TB – plinker for fun

O nějaké malorážce na levné střelnicové blbnutí už jsem přemýšlel dlouho. Vyhlídl jsem si Ruger Charger – na pistolovou délku zkrácený populární Ruger 10/22. Jedním z podstatných důvodů bylo i to, že je to takové LEGO pro dospělé – k dispozici je spousta různých doplňků, pažeb…a každý si zbraň může postavit víceméně podle svých představ. Problém byl v tom, že tyto zbraně na našem trhu dlouhou dobu nebyly dostupné. Jak jsem tak zkoušel všechno možné, najednou koukám, že společnost MPI má skladem novou verzi Chargeru! Hned jsem se domluvil s jejich distributorem, pořešil nákupko a dnes jsem si vytouženého Rugera přinesl domů.

V kartonové krabici je pistole usazená v dřevěné pažbě. Dřevo vypadá na ořech, je hezčí, než bylo u minulé verze. V rámci zjednodušení uživatelských úprav je ale pažba osazena vyměnitelnou plastovou rukojetí (standard M4). Minulá verze měla pažbu z jednoho kusu i s rukojetí. Aktuální verze má také na ústí hlavně závit na montáž různého příslušenství 🙂 a lepší lištu na montáž optiky. Kromě zbraně je v krabici také dvojnožka UTG (velice bytelná, ovšem nepříliš nastavitelná). U minulé verze byla kopie bipodu Harris, což byla podle mého názoru lepší volba. V krabici je dále zámek na zbraň (omylem jsem tam měl zámek na Take-Down verzi pistole, což ale řešit nebudu), plastová výstražná vlaječka do komory (super nápad!) a US/CZ návod (česká verze je na předchozí model pistole, ale v podstatě to je totéž). Jo a nesmím opomenout luxusní polstrované transportní pouzdro!

Doporučuju začít studiem návodu. Je sice dost podrobný, ale místy mi přijde psaný stylem „rozhodně do mikrovlnky nestrkejte kočku!“. Technický rozkres zbraně je jen v US verzi návodu. A další upozornění na bezpečnost…“Než zapnete mikrovlnku, dobře se podívejte, zdali v ní není kočka!“ V pažbě je pistole fixována jen jedním šroubem. Po jeho povolení (a správném nastavení kolíčku pojistky do střední polohy) celou zbraň z pažby snadno vyndáte…a můžete si jí strčit…do jiné pažby. Pro montáž opačný postup. Jen je třeba dát pozor na kolíčky v závěru – jsou tam jen zastrčené a mohly by vám vypadnout (když je zbraň mimo pažbu).

Pistole nemá střeleckou pohotovost – po vystřílení zásobníku tedy závěr NEZŮSTANE v zadní poloze. Pro čištění a odstraňování závad je ale možné závěr zablokovat v zadní poloze manuálně, pomocí přepínače mezi lučíkem a páčkou vypouštění zásobníku. Spoušť má hladký chod s mírným ztuhnutím těsně před výstřelem. Pokud po střílení chcete zbraň vyčistit, máte víceméně dvě možnosti. Buď si jen zablokujete závěr vzadu a vyčistíte hlaveň a kam dosáhnete výhozním okénkem, nebo musíte pistoli vyjmout z pažby – pak se dá vyndat celý závěr ven…a i oddělit hlaveň.

Já jsem si na pistoli osadil puškohled Leapers Accushot 1-4×28, takže mě čeká nastřelení…a vůbec vyzkoušení celé zbraně, zásobníků atd. Hádám, že tak do 50m by to mohlo být docela přesné. Na závěr opět malé bezpečnostní upozornění 🙂 „Pokud se z mikrovlnky ozývají divné zvuky, přesvědčte se, zda v ní není kočka. Mňau…“

Rubriky: Armáda | Napsat komentář

Bezpečná manipulace (1) – prst na spoušti

Při manipulaci se střelnou zbraní je potřeba dodržet celou řadu bezpečnostních opatření a postupů. V tomto několikadílném cyklu se je pokusím postupně probrat a ukázat, jak to má vypadat a jak to nemá vypadat.

Prvním takovým důležitým bodem je hlídat si ústí hlavně, aby vždy směřovalo do bezpečného prostoru. Bezpečný prostor je obvykle tam, kde jsou terče. V rámci výcviku může instruktor, nebo správce střelnice, jako bezpečný prostor označit i jiné místo (boční val, vybíjecí trubka atd.). V pokročilejších kursech a trénincích při pohybu se zbraní pak může ústí hlavně směřovat do země, nebo do vzduchu (kolmo nahoru), ale k tomu se vrátím v dalších dílech. Takže řekněme, že jsme začátečníci = ústí hlavně bude směřovat k terčům. Bude tam směřovat, když zbraň odložíte, bude tam směřovat, když budete chtít něco ukázat kolegovi vedle vás. Prostě pořád. Máte závadu a potřebujete jí odstranit? Ústí stále míří na terč a vy svojí polohu přizpůsobujete tomu, aby to tak bylo.

A teď co dál se zbraní? Na spoustě různých lákavých fotek a v celé řadě filmů vidíte drsňáky, jak čapnou střelnou zbraň a hned nacpou prst do lučíku před spoušť. Tak takto tedy ne. Prst na spoušť pokládáte až těsně před samotným výstřelem, tedy v situaci, kdy už koukáte přes mířidla na cíl. Do té doby, při jakýchkoliv manipulacích, je nutné držet prst mimo spoušť…a dokonce úplně mimo lučík spouště. Je to z toho důvodu, že se může něco stát (zakopnete, někdo do vás strčí…), ruka se instinktivně sevře…a BUM! Správná pozice střílejícího prstu (obvykle ukazováček „silné“ ruky…ale například po zranění to může být i jiný prst) je na rámu zbraně NAD lučíkem. Viz fotografie níže. Tato pozice prstu vás nijak nezpomalí, v případě potřeby prst „sklouzne“ na spoušť velice rychle.

Takže shrnutí dnešního dílu:

  1. ústí hlavně vždy do bezpečného prostoru
  2. střílející prst mimo prostor lučíku spouště až do momentu samotného výstřelu
Rubriky: Armáda | Napsat komentář

Buď při tom! Manifestace 15.3.2017!

mimochodem 78.výročí okupace Německem

Obrázek | Posted on by | Napsat komentář

Kombinovaný trénink – odstřelovačka a pistole

Po delší době se mi naskytla příležitost zúčastnit se zase jednoho tréninku s instruktorem. Stejně jako loni v říjnu to bylo na střelnici u Žatce. Program měl být pestrý, vezl jsem s sebou tedy jak sniperku, tak Kahra.

S Kibicem jsme na místo dojeli s luxusní rezervou. Krásné počasí, zem ještě zmrzlá, prostě ideální podmínky. Na začátku jsme si nejdřív prošli trochu teorie kolem přesného střílení, hlavně používání osnovy v puškohledu/dalekohledu a měření vzdáleností s její pomocí. Pro mě to bylo docela užitečné, protože jsem si otestoval práci s novým dalekohledem. Stupnici má v MRAD, což je paráda. Ve 100m je jeden dílek 10cm, ve 200m je 20cm a tak dále. Pokud vidím nějaký předmět, jehož rozměry znám – například papír A4 = 210 × 297mm – a ten mi na stupnici na výšku zabírá 3 dílky, vím, že je 100 metrů daleko. Pak jsme začali se střelbou. Nejprve jen pár ran v klidu na klasický terč. Bohužel nebyl prostor rozstřílet se víc, potřeboval bych vystřílet tak 15 ran, abych se s puškou sžil (přece jenom nestřílím z ní moc často). A pak přišly na řadu trochu zábavnější úlohy. Terč byla vlastně řada hracích karet. No a instruktor nám vždy ukázal jednu a my jí museli najít na terči a trefit. Další level byly…řekněme osoby (fotky různých čmoudů). Zase na papíru několik. Každý střelec měl svého pozorovatele (spotter), který od instruktora dostal informaci o správném cíli. A spotter pak na něj verbálně navedl střelce. Tím sniperská část končila.

Pak jsme si nastavěli gongy a procvičovali jsme drily s pistolemi (tasení ze skrytého nošení, tak jako v civilu). V závěru pistolové části jsme si vyzkoušeli několik situací z VIP protection = jak reagovat při ohrožení pokud je bodyguard sám, jak reagovat pokud jsou strážci dva.

V průběhu dne se oteplilo (s pistolí jsme končili až odpoledne) a zem rozmrzla. Jak jsme se při pistolových drilech pohybovali furt na jednom místě, podařilo se nám to tam pěkně rozhamtat a závěr tréninku jsme už čvachtali v hlubokém (a lepkavém) bahně. Ňamka.

Pokud mám trénink ohodnotit ze svého pohledu, mám z toho takový rozpačitý pocit. Začátek se sniperkou určitě dobrý, zejména opakování základních věcí. Pro člověka, který tím nežije denně, jako různí profesionálové, je opakování základů nutné skoro pokaždé. Ale pokročilejší sniperské úlohy byly v mém podání jen plýtvání municí. Než se do takových věcí budu moct pustit, chce to mít naprostou jistotu při trefování se v klidu do klasického terče…a to bude ještě hodně trénování. V pistolové části pro mě určitě bylo dobré opáčko klasických drilů střelby na gongy. VIP protection bylo zajímavé si zkusit, ale byla to moc velká porce nových věcí najednou, navíc ještě velmi ztížená rozbahněným povrchem. Tohle by chtělo cvičit po malých segmentech s mnoha opakováními a za „ideálních“ podmínek…nejprve třeba jen s replikami zbraní v tělocvičně. Takže při výběru dalších možných kursů a tréninků se budu spíš držet zpátky a klidně opakovaně drilovat základní věci…Jo a taky si na takový trénink vezmu radši Glocka – Kahr na to není úplně vhodný. Je moc malý a jak stoupá únava, zvětšuje se množství uživatelských chyb při jeho ovládání. Navíc kapacita zásobníku je na delší drily naprosto nedostatečná.

Rubriky: Armáda | Napsat komentář

AKS-74U – tuning finished

Vlastně toho k dokončování moc nebylo – jen výměna pažby. Jak na tom mám optiku, originál pažba na mě byla moc krátká (možná by byla OK, kdybych byl narvanej v balistické vestě). Nová pažba je FAB Defense, čímž jsem osazení zbraně krásně sjednotil na jednu značku. Je výsuvná, s nastavitelnou lícnicí. Pokud je pažba zasunutá, je stejně dlouhá, jako originál kovová. Při plném vysunutí je ale už o dost delší (viz foto níže). Šikovné je, že teď mám na AKčku vlastně sklopnou commercial trubku a můžu na ní strkat jaké pažby chci – výběr je obrovský. Také jsem dokoupil „hodný“ EU kompatibilní šuplík na 10 ran. Takže teď už jen provětrat to na střelnici…

Rubriky: Armáda | Napsat komentář

Bruslení na Berounce

Díky dlouhodobě nízkým teplotám zamrzlo kdeco. Mimo jiné taky Berounka v Berouně nad jezem. Protože je to moje „domovská“ lokace, místo kde jsem se učil bruslit a jako malý jsem tam strávil spoustu hodin při hokejových turnajích s kamarády, mám k němu blízký vztah. Takže jsem sbalil brusle a vydal se na Berounku.

Nástupy na led jsou v pohodě jak ze strany Štulovny, tak Závodí. Dají se najít i místa, kde je možné si pohodlně sednout. Samotný led je hodně hrbolatý (což by tolik nevadilo) a pod slabou vrstvou sněhu (to vadí víc – sníh brzdí). Hned nad jezem, kde je to nejvíc využívané, moc sněhu není, zato jsou tam různé rýhy, které snadno „chytí“ nůž brusle. Víc proti proudu tolik lidí nejezdí, led je tam neporušený, zato hodně hrbolatý a je na něm větší vrstva sněhu = není možné využívat delší skluz. Pod cyklistickou lávkou jsou napadané kamínky z protiskluzového posypu lávky. Ještě dál proti proudu (prakticky u konce Berouna) je slušně velký flek hladkého a čistého ledu. Tam se dá docela blbnout, problém je jenom pár zamrzlých kamenů (ale to by se dalo vyčistit). Dál k Hýskovu už nejezdí skoro nikdo. Led sice není tolik hrbolatý, ale je na něm větší vrstva sněhu a vůbec to nejede. Bruslitelný úsek končí kousek před Hýskovem, cca 2,5km od berounského jezu.

Dal jsem si 4 kolečka (tedy cca 20km) a měl jsem toho docela dost – jak sníh klade odpor a nedá se využívat dlouhý skluz, je to dřina 🙂 Na druhou stranu jsem rád, že jsem si po letech mohl na bruslích zase projet Berounku až takhle daleko…

Rubriky: Sport, Zábava | Napsat komentář

EVOLVEO StrongPhone Accu

Malá recenze telefonu po víc jak dvou letech denního používání.

Menu a interní vybavení
Nabídky jsou jednoduché, přehledné (ve stylu starých Nokií). Chybí vícepoložkový telefonní seznam, ideální je mít kontakty na SIM kartě (i kvůli nemožnosti rozumného importu/exportu). Bluetooth funguje OK, alespoň co jsem testoval – obousměrný přenos souborů mezi telefonem a různými PC s různými OS (WinXP, Win7, Win10). Jako MP3 přehrávač telefon nepoužívám – jde to jen s originál sluchátky na USB. Stejně tak i rádio. Internet a nějaké pokročilé funkce nemá smysl ani zkoušet. 8GB vnitřní paměti proto příliš nevyužívám. Uživatelské prostředí jde upravit částečně. Je možné nastavit pozadí hlavní obrazovky a melodii pro vyzvánění (pro každý režim jedna, není možné přiřazovat melodie kontaktům). Pro SMS je možnost výběru z několika předdefinovaných zvuků, vlastní přidat nejdou. Hlasitost vyzvánění je dostatečná, na „outdoor“ režim (nejvyšší hlasitost + vibrace) to slyším i z batohu. Integrovaný foťák je naprostá zoufalá nouzovka, ale ceduli, nebo SPZ s tím vyfotíte. Nevýhodou je utopení aktivace foťáku v hloubi menu. Asi by to šlo vytáhnout na zkratkovou klávesu, ale tam mám užitečnější věci. Hra je v telefonu jen jedna – puzzle. Další doplnit nejdou.

Konektory, nabíjení, tlačítka, vodotěsnost, odolnost
Slot pro SIM kartu je pod gumovou krytkou z boku – otevřel jsem ho jen jednou, dal tam SIMku a od tý doby na to nešahám = no problem. MicroUSB konektor pro nabíjení/sluchátka je také pod gumovou krytkou. Protože sluchátka nepoužívám, lezu tam jen při nabíjení, což za ty víc jak dva roky bylo cca 24-25x 😀 Originál kabel pro nabíjení má prodloužený konektor, protože v telefonu je kvůli vodotěsnosti „utopený“ víc uvnitř. Zkoušel jsem ale i jiný kabel s normálním konektorem a fungoval mi taky. Při zamačkávání gumové krytky je potřeba být pečlivý a dát si pozor, aby opravdu dobře zalezla na místo. Tlačítka nevykazují žádné známky opotřebení, vše funguje stále jako u nového telefonu. Odezva tlačítek je příjemná a i SMS se píšou celkem dobře. Směrový ovladač ve mně na začátku nevzbuzoval moc důvěru (zdá se být trochu volněji uložený), ale taky drží. Tlačítko pro reset na boku telefonu jsem ještě nepotřeboval. Tlačítko pro svítilnu na druhém boku jde trochu ztuha, což je dobře – nezapnete si ho omylem třeba v kapse. Svítilna je jednodiodová, svítivost nic moc, ale na zvonek, nebo ve ztemnělé chodbě domu naprosto postačí. Telefon mi mnohokrát zmoknul (a to tak, že fakt hodně), vozím ho při sportu v dresu, takže na něj účinkuje pot…a zatím se to nijak neprojevilo. Také mi párkrát spadnul – ze střechy auta na silnici, ze stolu na beton…a také to na něm nezanechalo žádné následky.

Baterie Li-Ion 3600 mAh
To je hlavní plus telefonu. Sice je to kvůli velké baterii hranatá těžká cihla, ale zato vydrží. Na jedno nabití stále (podle používání) 4-5 týdnů. Když jedu na dovolenou, nabiju si telefon doma a nabíječku nemusím brát s sebou. Ideál.

Co chybí
V telefonu postrádám v podstatě jen jedinou věc, a tou je GPS. Stačila by klidně jen nějaká souřadnicová, bez grafických map – však si to podle souřadnic můžu najít na papírové mapě. Někde v pustině v horách by se to docela hodilo. A možná trochu kvalitnější foťák – ne že bych s tím chtěl dělat fotky z dovolené, ale občas je problém vyfotit i kontrastní ceduli s velkým nápisem.

Shrnutí
Z mého pohledu ideální telefon pro konzervativní uživatele, kteří odmítají smartphone. Výborný také pro cestovatele a dobrodruhy – při dlouhém pobytu v divočině oceníte výdrž baterie. A navíc to nikdo nehackne 🙂

Rubriky: Armáda, Cestování, Počítače a Internet, Sport | Napsat komentář