Prvomájová vyjížďka okolo čtyř hradů

Teda vlastně jen tří 😦 Protože podle předpovědi počasí to vypadalo na déšť až k večeru a jinak přes den mělo být relativně hezky a navíc teplo, rozhodl jsem se trochu si projet kopce kolem Křivoklátu. Kolem poledne jsem tedy (na CX kole) v lehkém letním dresu vyjel okolo Motola na Zličín a dál na Rudnou. Tam jsem uhnul doprava a směřoval k Unhošti. Cestou jsem se dal dohromady s nějakým dalším silničářem, ten ale jel na Kladno, tak jsme měli společnou cestu jen do toho Unhoště. Já za Unhoštěm pokračoval na Bratronice a Zbečno. Už když jsem dojížděl ke Zbečnu se zatahovalo a počasí nevěstilo nic dobrého. Ochladilo se, takže ve sjezdu do Zbečna mi byla trochu zima. No, vzápětí jsem se zas zahřál. Jenže přesně ve chvíli, kdy jsem se pustil do dalšího sjezdu, do Křivoklátu, začalo pršet. Ne moc, ale dost na to, aby mě byla větší zima. A navíc ty hnusný kostky kolem hradu pekelně klouzaly. Jel jsem raději skoro krokem. Ovšem když jsem vyjížděl z Křivoklátu směrem na Roztoky, pršet přestalo a vylezlo sluníčko. A to mě pěkně zahřívalo v předlouhém kopci z Roztok na Leontýn. Tam jsem uhnul zase doprava na Karlov, Kublov a dolů do Žebráku. Už z dálky jsem nad Žebrákem viděl černý mrak, ale říkal jsem si, že vzhledem ke směru větru, než tam dojedu, tak to odejde pryč. Neodešlo a těsně před Točníkem (vesnicí) mě chytila bouřka a strašnej slejvák. Nejhorší jsem přečkal pod bukem u silnice, ale vypadalo to na dlouho, tak jsem nakonec stejně vyjel. Akorát jsem dojel do Žebráku a začalo zase pršet víc. Schoval jsem se v podloubí u náměstí, už docela promočený = byla mi pěkná kosa. Mrak se pomalu posouval směrem na Zdice a Beroun a já s ním měl bohužel stejnou cestu. Když přestalo pršet, vydal jsem se za ním. Jel jsem hodně pomalu, abych bouřku nedoháněl. Tak jsem až do Bavoryně dojel víceméně bez deště. A navíc z kopečku nad Bavoryní se mi naskytl krásný výhled na bouřku bičující Zdice desítkami úžasných blesků a proudy vody. Bouřka se ale k Berounu přesouvala jen opravdu hodně pomalu, takže jsem jí pořád dojížděl a musel jsem si udělat několik zastávek v různých úkrytech, abych jí zase nechal poodejít…Do Berouna jsem přijel za deště, promočený skrz naskrz a pěkně promrzlý.V hospodě U štiky jsem proto nasadil zahřívací kůru čaj+česnečka. To trochu pomohlo, ale na další cestu ku Praze už jsem stejně neměl ani pomyšlení. Takže jsem nakonec zakotvil v Berounské základně 🙂 Místo plánovaných čtyř hradů nakonec jen tři (Křivoklát, Žebrák, Točník), místo plánovaných cca 150 km nakonec jen 97,5 km (1080 metrů nastoupáno) za 4,5 hodiny. Pak má člověk věřit těm předpovědím počasí…

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Sport. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s