Prague International Marathon 2014

Tak to máme letos už druhý maraton. V sobotu jsem si byl v Maraton EXPO vyzvednout startovní číslo a další věci. Po loňském PIM jich mám na kontě už 10, čímž jsem se stal Silver PIM King. A to s sebou přináší jisté výhody. Například pěkné funkční tričko Adidas s logem PIM King. Jenom nevím, kdo v tom Adidasu ty trička vybírá. Každému je snad jasné, že někdo, kdo má (minimálně) šest maratonů, nebude velikosti XXL. Potřebuju funkční tričko na tělo, ne Coolmaxovou noční košili… No, v Adidasu jim to asi jasné není. Nakonec jsme vyhrabali tričko správné velikosti, byť v designu z minulých ročníků. Jako další výhodu jsem dostal pásku, opravňující mě při řazení na start ke vstupu do sektoru A. Chvíli jsem polemizoval, co tam jako budu dělat, s mými časy, ale nakonec jsem si jí vzal, že to tedy zkusím. Snad mě ten dav za mnou neušlape.

S vyzvednutými věcmi jsem se potuloval po EXPO, nakukoval jsem do stánků, jako vždy jsem zase nakoupil fusekle Moose (měli je po 80,- Kč, no nekupte to! 🙂 ) a vyzvídal jsem, jestli by se dala najít nějaká vhodná náhrada za můj stařičký (cca 7 let) sporttester Suunto t6. Nedala 😦

Nedělní ráno přineslo trochu nejistoty, co na sebe. Nakonec beru funkční triko s dlouhým rukávem a běžecké šortky, což se v průběhu závodu ukázalo jako ideální volba. Prošel jsem si zásoby gelů a do ledvinky jsem si připravil dva s nejvíc prošlou spotřební lhůtou 🙂 K tomu nějaké Anticramp tablety a jednu tabletu Enervit GT SPORT.

Na start jsem se tedy tentokrát vydal přímo na Staroměstské náměstí. Pásku na ruce mi, když jsem lezl do sektoru A, kupodivu nikdo ani nekontroloval. Vtipné bylo, že jsem se v tomto sektoru potkal s většinou známých, které jsem předpokládal, že na závodě potkám. Buď jsou to eliťáci, nebo Kingové 🙂 Takže poslední minuty do startu utekly v družném rozhovoru cobydup.

Nevím, kdo vystřelil, ale někdo vystřelil. Tak běžíme. Protože jsme měli v úmyslu běžet na velice různé časy, rozdělili jsme se prakticky okamžitě, a od té chvíle jsem kamarády viděl jen na prvních pár obrátkách (v Nuslích a v Podolí). Kupodivu mě nikdo ušlapat nechce a běží se celkem fajn. Jen jsem si musel po přeběhnutí Čechova mostu odskočit, což mě stálo nějaké vteřinky (proto je ta první pětka tak pomalá). Blbý ovšem je, že jak jsou kolem mě všichni rychlejší, nemám v dohledu nikoho, s kým by se dalo běžet společně a kecat. Malostranská smyčka, Karlův most, Mánesův most…snažím se aspoň odhadovat, kdo z těch, co mě teď předbíhají, v závěru vytuhne. A kdy vytuhnu já 🙂 Na 5.km mě předbíhá vodič na 3:30 s velkou skupinou svých následovníků. Ale držím se jim na dohled ještě skoro další 3 km. V obvykle „mrtvé“ pasáži v Holešovicích to pořadatel oživil velkoplošnou obrazovkou, ze které povzbuzují běžce fanoušci ze Staromáku. Docela dobrý. O kus dál je nějaká kapela a houf rozdováděných roztleskávaček si s náma „plácá“ střapcema v rukou. Taky dobrý 🙂 Pak nuda v Karlíně. V Těšnovském tunelu jsou nainstalovaná blikající světla, je to tam jak na diskotéce. Pořadatel se fakt snaží, tady to byla vždycky v minulých ročnících taková „černá minutka“ 🙂 A pak chvíli běh špalíry diváků přes Staromák, Celetnou, Na Příkopě a Národní. Stovky lidí si drží před obličeji obrovské obdélníky tabletů s milimetrovými čočkami objektivů a „mejkují hádé můvíčka“ 🙂 Někdo by jim měl prozradit, že základem obrazového záznamu je světlo 😉 Pořád ale běžím sólo, nedaří se mi najít nikoho s podobným tempem. V Nuslích mávám na kamaráda, který se už vrací po obrátce. Jak jsme startovali stejně, tak teď už na mě má náskok minimálně 15 minut. Chrt 🙂 U cesty stojí skupina fanoušků s cedulí „Punch here for power!“ To jsem si samozřejmě nenechal ujít 🙂 Probíháme Vyšehradským tunelem, za ním je meta 20 km a občerstvovačka. Beru si houbičku, abych si namočil šátek a osvěžil se. Sotva jsem to udělal, začalo pršet. To vydrželo až asi do 22.km. Slečny na další občerstvovačce se smíchem nabízejí mokrým běžcům mokré houbičky 🙂 A já už vím, jak vypadá zmoklá vrána (v protisměru jsem zahlídl Evžena se Sárou 🙂 ). Pak zas nic. Vlastně jo. Na 20.km mě předběhli vodiči na 3:45, ale zase jsem se pár kilometrů držel s nimi. Běžím. Začínají mě bolet nohy. Palackého most a pak Strakonická. A tam už jde obvykle do tuhého. Kolem pár lidí chodí, už jsou vidět jedinci s křečemi. Mě to zatím běží a tuhnu tak…lineárně 🙂 Do chůze přecházím jen na občerstvovačkách a po 30.km v kopečcích (výběhy zpod mostů). Někde na 33.km se dávám do řeči s běžcem, ale ten má křeče a po chvíli odpadá. Podruhé Holešovice, pod velkou obrazovkou (lidi furt fandí) a kolem roztleskávaček. Stále hopsají…ty mají taky docela výdrž 🙂 Po přeběhu na Karlínskou stranu mě z apatie vytrhává známý, který mě dotáhl zezadu. Musí mít čas o dost lepší než já, protože startoval z bůhvíkolikátého sektoru. Ale nějak slaďujeme tempo a pár kilometrů běžíme spolu. Kupodivu, mu pak utíkám dopředu. Na 40.km jsem v čase pod 4 hodiny (3:58:23), ale jsem už KO, takže ty poslední dva kilometry jsou pomalé. V Pařížské na žádný finiš síly nezbývají. Zato známý se nějak vzpamatoval a za povzbuzujícího pokřiku mě předbíhá. Nakonec do cíle dobíhám v čase 4:13:54 (oficiální reálný čas). Zajímavý asi bude ten propad pořadím, do tabulky níže to doplním, jak se dostanu k příslušným údajům. EDIT: tak už to tu je.  A vypadá to, že jsem se propadal skoro konstantně cca 200 míst na 5 km – to mi nepřijde zas tak strašný 🙂

Po doběhu se s finisherskou medailí a flaškou vody přesouvám na Ovocný trh, kde je zázemí závodu, tedy hlavně občerstvení. Najednou po mě někdo skáče, a ona to kamarádka Ina, se kterou se poslední dobou často potkávám při tréninku. Běžela maraton minulý týden, tak tady dělala jako dobrovolník na občerstvovačce s ionťákem. Že prý z druhé strany je to taky zajímavé, ale na příští rok si to naplánuje tak, aby raději běžela 🙂 No, já moc komunikativní nebyl, tak jsem se radši vytratil k domovu. A tím mám dokončených 30 maratonů. Hurá! Mimochodem, lidi, jak skladujete ty finisherský medaile? Mám jich už asi metrák 🙂

  • Oficiální výsledky najdete ZDE
  • První fotky se objevily TADY
  • Další fotky TADY, TADY, TADY, nebo TU
Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Sport. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

6 reakcí na Prague International Marathon 2014

  1. Honza H napsal:

    Jsem myslel, že dáš pod 4, podmínky až na vítr a občasný déšť gut. Medaile jsem postupem času přesunul do krabice do sklepa, páč nad stolem už to nějak moc cinkalo a překáželo 🙂 já byl rád, že to vyšlo za 2:54:21h, tím mám pro letošek asi vybráno, maraton celkem bolí, i když jsem to rozbíhal „pod své možnosti“. Vyprášila mě Kriegelová i kámoši, které jsem ještě v Pardubkách zaříz. Na maraton se hold musí i trénovat 🙂

    • Serža napsal:

      no, a to je právě ten důvod, proč jsem to nedal pod 4 – nemám natrénováno. Czechman bude taky zajímavej, když ani nemám naježděno na kole 😦

  2. Sarka Koreckova napsal:

    Byla jsem na 41. kilometru a viděla lidi asi od 3.45 do 4.05. Kdybych ještě chvilku vydržela, tak bych ti pořádně zafandila, kruci 🙂

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s