Speciální střelecký trénink s Base47

Vybrané skupině ostřílených střelců, hlavně těm, kteří již mají za sebou kurs Obrana domova, se dostalo nabídky na celodenní trénink se zaměřením na spolupráci ve dvojici, vstupy a procházení prostor a na závěr i střelby za snížené viditelnosti.

Kurs probíhal tuto neděli na střelnici Chloumek u Mělníka. Ráno po sedmé hodině jsem popadl batoh se Škorpíkem, Glockem a spoustou nábojů a mazal jsem na extraction point, kde mě vyzvedl Martin. Cestou jsme nabrali ještě jednoho kolegu a slušně zatížená Felicie vyrazila k Mělníku. Na střelnici jsme byli mezi prvními, po předchozích deštivých dnech bylo všude bahno, nebo aspoň mokro a foukal dost silný vítr. Postupně jsem zjišťoval, že jsem oblečen OK, pokud jsem v pohybu. Ale jak jsme chvíli postávali, začala mi být zima.

No, pro začátek jsme si dali některá základní střelecká cvičení, postupně jsme si přidávali různé prvky, až po nějaké základní manévry ve dvojici a střelbu z různých divných poloh. To korunovala situace, kdy jsme měli doběhnout ke krytu, dát dvě rány zleva (ve stoje, pohoda), dvě zprava (taky ve stoje), pak průzorem zhruba ve výšce ramen (pořád ve stoje), pak průzorem ve výšce pasu (v kleče, nebo dřepu, pohoda) a nakonec průzorem kousek nad zemí, nebo přímo u země (podle vlastní volby). Po celou dobu jsme pochopitelně měli zůstávat co nejvíc krytí. A to byl právě kámen úrazu u toho nejnižšího průzoru. Jak se tam jednotliví střelci snažili poskládat, skoro každý vystrčil zpoza krytu nějakou část těla. Protože jsem nestřílel jako první, mohl jsem se poučit z jejich chyb. Takže jsem si na nejnižší průzor lehl na záda nohama ke krytu a krásně jsem to trefil aniž bych cokoliv vystrkoval🙂

Pak jsme si ještě postavili z různých rámů a maskovaček polygon na odpoledne. A protože kantýna na střelnici byla zavřená, vydali jsme se do Mělníka na oběd. V pizzerii na nás sice koukali trochu divně (taková skupina v maskáčích, všichni s sebou záhadné dlouhé brašny…), ale oběd byl super. Když jsme se vrátili na střelnici, nestačili jsme se divit. Vítr výrazně zesílil a postavený polygon nám úplně rozmetal. Následující půlhodinu (a možná i déle) jsme bojovali s větrem a snažili se to zase postavit tak, aby to vydrželo. Nakonec za pomoci spousty pneumatik a spojek na kabely se nám to povedlo. Vypadalo to zhruba jako na přiloženém obrázku. Start dvojice střelců byl od zeleného puntíku v rohu, využití dvou předsunutých krytů bylo na úvaze každého týmu. To modré jsou popry, které se ale měly střílet jen na (náhodně vydaný) signál instruktora. Červené jsou pak terče (nebo naopak neterče – měnilo se to náhodně pro každou dvojici). Zelené šipky značí, kudy se muselo projít. S kolegou jsme se s tím poprali tak na půl. Závady = moc dlouho prolejzáme dveřma. A nechali jsme žít jednoho padoucha. Terč byl totiž zkroucený vichrem a nebylo vidět, zda má zbraň, nebo ne. No, měli jsme se jít přesvědčit víc zblízka…Mimochodem, shodit popr nastavený na útočnou pušku Škorpíkem je docela fuška, musí se do něj dát rychle pár dobrých zásahů.

Další level byl, že jsme měli tuto situaci projít na čas. Že prý do minuty. To je najednou dost honička. Spousta věcí se nedá dělat „správně“, prostor za dveřma se nedá vykrajovat, ale prostě se tam musí vletět takzvaně „na Rusáka“🙂 Stejně myslím, že za druhé „dveře“ se dostala jen jedna dvojice. Na poslední cvičení jsme si počkali na tmu (a klepali jsme mezitím kosu). Aby to nebylo tak jednoduché, přidala se sněhová vánice. A šli jsme znova to samé. Při svícení baterkou je zásadní problém – papírové terče se lesknou a je hrozně blbě poznat, jestli je to padouch, nebo ne. Nějaký „vykrajování“ taky nemá moc smysl, když o mě darebák za dveřma díky mojí baterce ví. Po tomhle cvičení už jsme jen pouklízeli střelnici a šup zpátky domů, do tepla. Hlavně do tepla!🙂

Když to shrnu, tak trénink velice pestrý a zábavný, navíc kromě střeleckých schopností jsme si otestovali svojí odolnost vůči obzvláště hnusnému počasí. Už se těším na příště…Jen na závěr ještě podotknu, že ta ocelová deska výše je prostřílená ze  Zastavy M91 (7,62x54R) – jsou tam vidět špičky uvíznuvších střel. To jen abyste věděli, za co se schovávat🙂

Příspěvek byl publikován v rubrice Armáda. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

6 reakcí na Speciální střelecký trénink s Base47

  1. Slavomir Matousek napsal:

    Cau, ten prostrilenej plat je ze Zastava M91 (7,62x54R). Oprav si to🙂. Slavek

  2. Jiri Barak (Baracuda) napsal:

    Ahoj. Koukam, ze podle fotek vypada evo zase trosku jinak. Mohl bych se zeptat jak to ted mas osazene? A jak s odstupem let hodnotis spokojenost? Definitivne jsem se rozhodl, ze si EVO taky poridim a vymyslim, cim to osadit… btw – s ohledem na odkazy na bike-forum..chapu dobre, ze jsi Sgt. Pepper?🙂 Na B-F jsem od urazu nebyl, ale znalce titanu si pamatuju dobre…

    • Serža napsal:

      Akorát tam místo EOTechu mám UTG kolimátor, je to proto, že jsem zjistil, že jsem míň vnímavej na červenou = potřebuju zelenou tečku.
      Co se zbraně týče, tak můj Škorpík už má pěkných pár tisíc všelijakou municí, nejčasteji přebíjenky Alsa, problémy naprosto žádný, na distance do 50 metrů super. Na trčící pojistku jsem si časem zvykl a dneska už mi víceméně vyhovuje.
      BTW jo, Sgt Pepper

      • jiri barak napsal:

        Ta zelena je zajimavy zlepsovak.Prijde mi,ze mam stejny problem…Jinak,jde do toho skorpa koupit jhp? Nebo se bere evo jako kratka?

      • Serža napsal:

        záleží asi co máš na průkazu zbraně, mě přijde, že v tom nemají jasno sami policajti🙂

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s