ŠUTR

Běhání po lese je mnohem větší zábava, než ty moje obvyklé rovinky po asfaltu podél řeky. Tak jsem se přihlásil na tenhle kros. Běhá se v okolí Šáreckého údolí, respektive různě přes něj křížem krážem. A taky nahoru a dolů. Závod je okruhový a běží se 1, 2, 3 nebo 4 okruhy o délce něco přes 18 km. Vzhledem ke své kondici jsem spekuloval u jednom nebo dvou okruzích. Nakonec jsem se přihlásil na dva s tím, že po prvním okruhu uvidím, jak moc budu chcíplej. Počasí nám přálo – teplota těsně pod 20°C a trať byla víceméně suchá. V místě startu jsem nafasoval čip a okukoval jsem, co dobrého nás čeká na občerstvovačce. Jsou jen dvě – jedna v místě startu a druhá cca v půlce okruhu. Start je ve vlnách po hodině, nejdřív startují ti, co běží 4 okruhy, nakonec ti, co běží jen jeden. Mě to tedy čekalo v 11 hodin, v předposlední vlně. Hned po startu trať strmě klesá dolů do údolí. Zkušení krosaři to tam poslali hlava-nehlava a velmi záhy mi zmizeli z dohledu. Já jsem se začlenil do takové „turistické“ čtyřčlenné skupinky. Zatím to šlo docela v pohodě, vydrželi jsme pohromadě zhruba do půlky okruhu k občerstvovačce. Tam se naše skupinka rozdělila na dvě dvojice a s kolegou jsme to táhli až k Babě. Pak jsem si musel odskočit a kolega mi utekl. Pod předposledním (brutálním) stoupáním je neplánovaná občerstvovačka – z jednoho domku tam na trať vystrčili stoleček s konví citronády a kelímky. Super. Do cíle prvního okruhu jsem doběhl v čase pod 2 hodiny, což považuju za dobré znamení. Výrazně jsem se věnoval pochutinám na občerstvovačce a zapil to nealko švestkovým Bernardem.

A hurá do druhého okruhu. Jak už jsem byl unavený, občas se mi začal ozývat kotník, který jsem si načal před časem. V příkrém seběhu zpestřeném kládami přes cestu jsem pak blbě šlápnul a zase jsem si ho zvrtnul. Naštěstí jsem nedošlápl naplno, tak se to podařilo rozhýbat. Od toho momentu jsem ale všechny technické seběhy raději opatrně a pomalu chodil, což mě bohužel stálo dost času. Kupředu jsem se prokousával takovým indiánským během…tedy, té chůze bylo výrazně víc, než běhu. Na občerstvovačce v půlce okruhu si dopřávám gastronomickou lahůdku – švestkový energetický gel zapíjím švestkovým Bernardem🙂 Pohybuju se víceméně sólo, závodníci kolem mě toho mají plné kecky stejně jako já a každý má trochu jinou taktiku a rytmus pohybu. Sápu se ze dna údolí podruhé na Babu. Začínají mě chytat křeče, jak do lýtek, tak kupodivu do svalů na PŘEDNÍ straně holení. To se mi snad ještě nestalo. O běh se pokouším jenom když je cesta relativně rovná. Ale cíl se postupně blíží. Po čtyřech vylézám závěrečné schody, pak už jen kousek po rovince a je to tady. Čas 4:38:13 je tedy dost bída (z minula tady mám časy 4:17:00 a 4:18:48). Probíhá vyhlašování vítězů, na tombolu ale nečekám – dostal jsem nabídku odvozu a mám už děsnej hlad. Nastupování do auta byl ovšem trochu artistický výkon, jak mě furt chytaly křeče. Příčiny jsou zřejmě dvě – málo jsem asi v průběhu závodu pil a nemám moc natrénováno. Teď mám skoro dva měsíce závodní pauzu, tak s tím tréninkem musím něco udělat. A když to klapne, tak v červenci zkusím další maraton.

  • Oficiální výsledky najdete ZDE
  • Nějaký fotky jsou třeba TADY, malá galerie pak TADY
  • Opravdu veliká galerie je ZDE (tam se najde snad každý, pochází odtud i foto výše – díky autorovi!)
  • A ještě popis závodu od borce, co běžel 72 km
Příspěvek byl publikován v rubrice Sport. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na ŠUTR

  1. Pingback: ŠUTR 2016 | Seržovo virtuální domeček

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s