Jubilejní 50.Petrbokův memorial

Na počest významného speleologa Jaroslava Petrboka pořádají jeskyňáři každým rokem poslední víkend v květnu recesistickou cyklistickou akci Petrbokův memorial. A tento „závod“ se letos dočkal jubilejního padesátého ročníku! Při té příležitosti se ho pochopitelně zúčastnilo mnohem víc lidí, než bývá obvyklé – na startu stálo (a moklo, neb pršelo) 77 odvážlivců a odvážlivkyň. Z toho určitě tak polovina na historických bicyklech. Já jsem tam byl taky, leč nezávodně, protože jsem během závodu fungoval jako doprovod a support.

Jak jsem již uvedl výše, startovalo se za deště. Sotva se vlna závodníků začala sápat do kopce od startu ulicí Nad Hliníkem, vyrazil jsem autem, abych si na ně někde cestou počíhal a spáchal pár fotek. Protože autem je to trochu s oklikou, když jsem se zase napojil na trasu závodu, už byla spousta závodníků přede mnou. Ti první byli fakt chrti (a to jeli na těch starých plečkách), předjel jsem je až u Chýnice. Takže odtud mám prvních pár fotek z trati.

  

U lomu Velká Amerika byla kontrola, kolem které museli závodníci projet. Když jsem tam dojel, prvních pár závodníků už bylo pryč (zdržel jsem se právě focením u Chýnice). Počíhal jsem si tedy na další, načež jsem se přesunul do cíle „etapy“ do Bubovic a následně do hospody v Hostími. Od této hospody startuje druhá „etapa“, vlastně velice krátká – jen podél Kačáku k Berounce a do Srbska. Část trasy je lesní cesta, což na těch starých kolech není úplně jednoduché (bahno, kameny a tak…). Udělal jsem pár fotek ze začátku tohoto terénního úseku a přesunul jsem se do Berouna. Závod totiž vede ze Srbska do Berouna polňačkou mezi železnicí a řekou. Ne že by to nešlo autem projet, ale zbytečně bych se tam motal. No a z Berouna je poslední fáze závodu – krpál nahoru ke Koněpruským jeskyním. Měl jsem trochu honičku se „supportováním“, ale nakonec se mi povedlo být nahoře zavčasu, abych stihl zadokumentovat dojezd prvních závodníků do cíle. Na kolech s jedním převodem je to fakt masakr a klobouk dolů před všemi, co to nahoru vyšlapali.

Po dojezdu do cíle závodníci obdrželi moc pěkné pamětní medaile. Vyhlašování vítězů obvykle probíhá až večer v lomu, kde je oheň a buřty a pivo a tak…Tohoto dalšího programu už jsem se ale neúčastnil…i když věřím, že byl obzvláště vypečený🙂 Na závěr bych ještě shrnul přehled zničeného materiálu. Jeden prasklý rám (kupodivu na moderním MTB), ulomený pedál, ulomená klika a ohnutá sedlovka (to už na starých kolech). Vzhledem k počtu startujících a stáří bicyklů překvapivě dobrá bilance, řekl bych…

  • Všechny moje fotky z akce najdete ZDE
Příspěvek byl publikován v rubrice Sport. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s