Tactical trip – DNF

V rámci zkoušení „co všechno vydržím“ jsem se přihlásil na víkendový kurs nazvaný Tactical trip. Z propozic, které jsem dostal, jsem nabyl dojmu, že se jedná v podstatě o akci, kdy vždy někam kousek popojdeme, ukážeme si nějaké vychytávky ohledně taktiky a způsobu přesunu v jednotce, případně nějaké zásady krytí a maskování. Ó jak jsem se mýlil.

S batohem zabaleným na dva dny (včetně kompletní zásoby vody) jsem v sobotu ráno dojel na okraj VVP kousek od Sušice. Postupně jsme se tam sešli čtyři. Sraz měl být v 9:00 a instruktor nikde. Pojali jsme podezření, že je někde poblíž schovaný a zamaskovaný, tak jsme prohledali okolí. Nic. Nakonec vyšlo najevo, že při cestě na místo srazu měl instruktor defekt na autě. Když konečně dorazil, začalo mi docházet, do čeho jsem se pustil. Nafasovali jsme vojenské neprůstřelné vesty a airsoftové kopie pušek M4. Všichni okamžitě začali řešit, jak ergonomicky skloubit naložený batoh s tou vestou. Nejde to. V mezičase se ještě zjistilo, že jeden z účastníků kurzu je omylem na místě CÍLE celé akce, tedy u Mníšku pod Brdy. Bylo tedy nutné pro něj zajet = další zdržení. Místo v 9:00 jsme tedy vyráželi až kolem poledne s tím, že máme ujít cca 30 km. S mapou nikdo problém neměl, takže trasa byla naplánována docela rychle. Ale už po pár kilometrech proklínáme vesty a pušky. Člověk to zkouší všelijak podložit, posunout, nadlehčit, aby to nedřelo. Efekt to má minimální. Řemen od pušky dře za krkem, tahá, obecně puška strašně překáží, ale zahodit jí nejde. Už tak po deseti kilometrech se objevují puchýře (například u mě) a někteří účastníci akce vypadají dost zničeně. V pohodě se zdá být (kromě instruktora) jen mladý borec – voják z povolání, který právě nastupuje na službu do Jinců a namakaný chlapík odněkud z Moravy (tvrdil že běhá 1/2maraton pod 1:30, takže fakt hustej týpek). Postupně si uvědomuju, že sice možná mám na to, abych to došel, ale že si hrábnu na absolutní dno a rozhodně nebudu v pondělí OK na to jít do práce, natož se do 27.7. dát dohromady na maraton, který plánuju běžet. Další dva účastníci jsou pro změnu už teď zničení tak, že se rozhodují to v Rejkovicích zabalit…a já se k nim přidávám. Takže se loučíme se zbytkem statečných (instruktor +2) a jsme autem převezeni zas na místo startu (měli jsme tam zaparkovaná svoje auta).

Celkem jsme na této neslavně skončivší akci absolvovali jenom cca 22 km. Léčím puchýře, mám modřiny na ramenou a bolí mě svaly, o kterých jsem nevěděl, že je mám. Tohle už je na mě asi moc drsný😦

  • Pár fotek od organizátora akce najdete ZDE
Příspěvek byl publikován v rubrice Armáda. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s