ŠUTR 2016

Podařilo se mi uspět ve virtuální bitvě o registraci na tento populární kros. Takže po roce mě zase čeká „sáhnutí si na dno“ při pobíhání singly kolem Šáreckého údolí. Předpověď počasí hlásila docela teplo, naštěstí se většina závodu běží lesem. Díky prodloužené trati metra je to na start ze stanice Bořislavka jen kousek. Plánuju běžet dva okruhy = start mám v 11 hodin. Dorazil jsem tam něco po desáté, v klidu se odprezentoval a začal se chystat na závod.

V jedenáct je naše docela velká skupina vypuštěna na trať, na které už krouží ti, co běží tři, nebo čtyři okruhy. První seběh do údolí pouštím dost rychle, v dalších už jsem ale byl opatrnější. Obvykle je to tak, že v seběhu mě lidi předbíhají, ale protože do strmých kopců chodím hodně svižně, zase je tam doženu. Ani jsem si nepouštěl do sluchátek hudbu – pořád běžím společně s někým, takže kecáme…Trať je suchá, vůbec to neklouže. Na občerstvovačce v půlce okruhu (cca 9.km) si dávám nějaké sušenky, hrozinky a hlavně švestkového nealko Bernarda. Oproti třeba PIM je to tady s občerstvením tak, že si běžec musí něco nést s sebou – 9 km mezi občerstvovačkama je hodně, zejména když je teplo, jako dneska. Mám malou lahvičku s pitím (kterou průběžně doplňuju), gel, müsli tyčinku a nějaké tablety (AntiCramp, GT Sport). Od občerstvovačky běžíme po rovince docela svižně. Já pak ztrácím v kamenitém strmém seběhu, ale v následném příkrém stoupání k Babě jsem si to zase došel. No, do konce prvního okruhu je ještě jedna stojka a pak asi stometrové schody. Obojí jde zatím v pohodě. Kolega mě ovšem vypekl – v cíli okruhu se se mnou rozloučil, že běžel jen jedno kolo. Já jsem s prvním okruhem spokojený – doběhl jsem ho cca za 1:58, což byl +/- plán. Pořádně jsem se nadlábnul a vyrážím do druhého okruhu. Zlobí mě boty. U jedné se na špičce protrhl síťovaný svršek a leze mi ven prst. U druhé se pro změnu rozpadla výztuž paty a když jdu do kopce, tak mě to dře. Pocitově se mi ale určitě běží líp, než loni. Jak je to rovné, běžím docela v pohodě. Na občerstvovačce mě dohnal borec s camelbakem. Nechává si ho dolít a dál vybíháme společně. Jak ale běží, tak mu to tam děsně šplouchá, po pár kilometrech zastavuje, že to musí nějak pořešit. Tak zase sólo. Začínají mi nepříjemně tuhnout svaly. U Baby tedy dávám gel + tablety a zapíjím to ze železné rezervy vody, co mám s sebou. Do cíle už bych to měl vydržet. Poslední stoupání už se pěkně vleču. A to tu jsou ještě ty schody. Na nich mě začaly chytat křeče, vylezu vždycky tak 3-4 a musím se protáhnout. Konečně jsem nahoře a finišuju poslední kousek do cíle, kterým probíhám v čase 4:34:17. To je cca o 4 minuty rychlejší, než loni. To jsem si tedy myslel, že budu lepší.

Po závodě jsem se šel převlíknout, přičemž jsem dostal žihadlo do levé nohy a ošklivou křeč do pravé nohy. Super. Čekání na doběh dalších závodníků a vyhlášení vítězů si krátím vyžíráním občerstvení – výborné bagely, domácí řízečky, kyselé zelíčko, nějaký koláč a tak…Do úplného zakončení a tomboly už jsme ale nečekali a zmizeli domů. Přece jenom, mám toho plný kecky. Jo – kecky…tak ty jsem hned po závodě vyhodil🙂

  • Oficiální výsledky najdete ZDE
  • Spoustu fotek najdete TADY a TADY (pochází odtud ta jedna výše, díky za ní)
  • Menší galerie je ještě ZDE, nebo TADY a ještě TU
Příspěvek byl publikován v rubrice Sport. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s