ŠUTR 2017

V již tradičně napínavém boji o registrace jsem zase uspěl, takže jsem tuto sobotu zamířil na Hanspaulku. Původně jsem byl přihlášený na dva okruhy (36 km), ale po realistickém zhodnocení bídné formy jsem to přehodnotil jenom na jeden (18 km). V zástupu běžců před startem to vypadalo skoro jako na srazu BikeFora – docela hodně bikerů a bikerek. Podle běžců, kteří běželi více okruhů (a probíhali prostorem startu/cíle) vidíme, že se poběží normálně a ne, jak bylo avizováno, v protisměru. Super – aspoň vím, co mě čeká.

(C) digirun V poledne jsme se seskupili na startovní čáře a krleš. Protože tedy běžím jen jeden okruh, říkal jsem si, že za to vezmu trochu víc. Prvních pár kilometrů se držím v docela velké skupině. Začíná se to trhat až po druhém seběhu, při napojení na TZ u Dubového Mlýnu. Na stezce kolem Nebušického potoka mě předbíhá chlapík se psem. Říkám mu, že to má dobrý, když má tahouna. On na to, že jen do půlky, pak se role mění a on psa nese 🙂 Ve stoupání na Truhlářku se dávám dohromady s jednou běžkyní, máme stejné tempo, tak kecáme a cesta líp ubíhá. Ve stoupání od Nebušického hřbitova nás předbíhají další dvě běžkyně. Snažil jsem se je přesvědčit, že na stanovišti č.7 naučné stezky Les Hlásek musí rozdělat oheň třením dvou dřívek, a až pak mohou běžet dál…ale neskočily mi na to 🙂 Potkáváme se zas všichni na občerstvovačce. Dal jsem si jen kus banánu, pití mám vlastní. A hned se spoluběžkyní valíme dál. Kus za rozcestím V Pískách nás zase předbíhají ty dvě slečny, co nás už předběhly jednou (zasekly se na občerstvovačce). V malém kopečku mi bohužel zdrhá i spoluběžkyně. A pak už zas začíná mazec. Prudký sešup na dno Šáreckého údolí a hned zas na druhé straně stojka nahoru na Babu. Pěšinkami kolem zříceniny letohrádku, a pak vbíháme do ulic mezi vilkami. Docvakl jsem běžce, co už jde druhý okruh (a ještě jeden ho čekal). Kousek běžím s ním, pak ale přestupuju do dvojice s běžkyní, co nás dohnala. Společně jsme se po betonovém chodníčku vyplazili předposlední kopec. V následné zvlněné pasáži mi spoluběžkyně zdrhla, takže poslední kopec – legendární schody – se nahoru sápu sólo. Do cíle už je to pak jen kousek. Mám to za 1:57:49, což je víceméně čas, který jsem míval po prvním okruhu, když jsem běžel dva. Takže žádná sláva. Ale co už…

V cíli vyžírám ňamky z občerstvovačky a doplňuju tekutiny švestkovým nealko Bernardem. Závod jako obvykle výborný, jak organizace, tak občerstvení. A co se trati týče, je to snad nejhezčí kros v Praze a okolí. Takže se těším na příští rok…

  • Oficiální výsledky najdete ZDE
  • Web závodu je ZDE
  • Spoustu fotek pak najdete TADY (je odtud i ta jedna v článku, díky za ní).
  • Pěkný popis závodu od jedné spoluběžkyně je TADY
Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Sport. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na ŠUTR 2017

  1. Pingback: Běhej lesy – Karlštejn 2017 | Seržovo virtuální domeček

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s