Podzimní půlmaraton VAŠÍ LIGY 2018

Protože mi to poslední dobou tak jde, přihlásil jsem se na půlmaraton, který se běží prakticky na mé tréninkové trase. V tomhle seriálu jsem ještě nic neběžel, ale o závodech vím už dlouho, dost často jsem se právě se závodníky míjel při tréninku. OK, takže jsem se zaregistroval a začal se těšit. Těšení se mi poněkud zkazila předpověď počasí. Zima a déšť. Ale když už jsem to měl zaplacené…a taky – zážitek nemusí být příjemný, hlavně když je intenzivní. Ráno před závodem koukám, že fakt leje a naděje na zlepšení se limitně blíží nule. Chvilku jsem spekuloval nad oblečením, nakonec dlouhé elasťáky, dres s dlouhým rukávem a šusťáková vestička (s českou vlajkou na zádech, když máme ten státní svátek). Mírným poklusem dobíhám k prezentaci, která je naprosto bez fronty. Početná startovní listina asi kvůli počasí dost prořídla. Zbylý čas do startu trávím kecáním s dalšími běžci a běžkyněmi v symbolickém úkrytu pod stromem. Mám plán zkusit to nějak kolem 1:55, ideálně trochu líp. Proto vyhledávám vodiče na čas 1:50 s tím, že se ho pokusím držet, jak to jen půjde. Je to sympatická slečna, tak to bude o to větší motivace 🙂

Těsně po 11h je odstartováno. Držím se na čele skupinky se sličnou vodičkou a ještě další hezkou slečnou. Véééliká motivace 🙂 Nasadili jsme pro mě akceptovatelné tempo a držíme ho se strojovou pravidelností. Zatím jediný problém mi způsobují mlžící se brýle – nevidím nic. Když je sundám, tak protože jsou dioptrické, nevidím zase nic. Super. Vymetl jsem proto pár louží. Nakonec běžím bez brýlí, přece jenom je to trochu lepší, než s nimi. Občerstvovačku na 5.km míjím…v dešti si připadám svěží až až. Kolem 9.km se běží kus po polňačce, naštěstí není moc rozbahněná. Ale jak blbě vidím, udržení se ve skupince mě stojí trochu větší úsilí. Blížíme se k obrátce v půlce závodu a já cítím, že mi nohy začínají trochu tuhnout. No, čekal jsem to…Dávám si jeden gel z vlastních zásob a zapíjím ionťákem z občerstvovačky. A zase valíme dál. Bohužel jak tuhnu, ve skupince se už držím jen očima a někde kolem 12.km s ní ztrácím kontakt. Přepotácel jsem se bahnitým úsekem zase na asfalt cyklostezky. Zhruba na 15.km se mi zas začalo běžet trochu líp, asi jsem i trochu přidal. V dálce před sebou vidím nějaké odpadlíky, kteří si odcouvali ze skupinky na 1:50 (a i dřívějších). Ha, motivace! Od 18.km mám podezření, že ten odpadlík přede mnou je kamarád, který původně běžel ve skupince na 1:45. Na 19.km ho dotahuju…a je to on! Čekal jsem, že se mě pokusí držet, ale asi toho má plný zuby a běží si dál svoje. Já se snažím ještě trochu přidat, ale už není kde brát…a cílem nakonec probíhám v čase 1:53:21. S tím jsem, vzhledem k počasí a aktuální fyzičce, +/- spokojený. Vlastně je to lepší, než byl původní plán.

Po závodě, vzhledem k zimě a že jsme promočení, nechceme postávat venku. Přesouváme se tedy do vodácké hospůdky Kotva na dobrý oběd. V dnešní době kuřecí řízek přes půl talíře za 75,-Kč?? To je luxus! A dobré pivko Tři sestry k tomu…No a to byla taková příjemná tečka za vydařeným závodem. Když to časově vyjde, rád ho zařadím do své termínovky i příští rok.

  • Oficiální výsledky najdete TADY
  • A krátkou reportáž s několika fotkami ZDE
  • Popis akce od vodiče na 2:00 najdete ZDE
Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Sport. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s