Tak mám za sebou první letošní závůdek. Byl to (jako již skoro tradičně) davový Pražský půlmaraton, tentokrát jako součást firemního týmu – tedy že každý ze čtyř členů týmu běží celý závod, pak se časy sečtou a na základě výsledku se určí pořadí týmu. Před závodem jsme měli sice sraz u stanice metra Staroměstská, ale asi jsem blbě pochopil kde, tak jsme se nesešli. Přesunul jsem se tedy k Právnické fakultě, kde byl sraz s vodiči, kteří mají za cíl běžet závod na předem daný čas. Můj úmysl byl pohybovat se někde před tím na 1:50. Další výhoda vodiče byla, že když se člověk držel v houfu u něj, dostal se i do koridoru, kam normálně podle čísla nepatřil – logicky, protože kdyby byl vodič v davu na startu pět minut přede mnou, už bych ho nikdy nedohnal. Já měl číslo do sektoru G, ale díky vodiči jsem startoval ze sektoru E. Jo a u vodičů jsem se taky setkal s dalšími kolegy z našeho firemního týmu. Tři jsme zůstali u toho vodiče na 1:50, ale náš čtvrtý kolega je na tom o dost líp, tak se chytil vodiče na 1:40. Před startem jsem ještě potkal pár známých, což je tedy v tom zástupu lidí (snad 11000 startujících??) docela zázrak. No a pak už jen pár posledních nervózních minut před startem, už nám hrajou Smetanu a dav se dává do pohybu.
Po průchodu (běžet se stále ještě moc nedalo) startovní bránou pouštím stopky a snažím se rozběhnout. Nakonec se daří a protože se mi běží velice dobře, zdrhám skupince kolem vodiče na 1:50 a probojovávám si cestu davem. Udržuji stabilní tempo a neustále předbíhám desítky běžců. To vypadá velmi dobře a taky mě to pěkně motivuje. První občerstvovačku míjím bez povšimnutí – je chladněji a 21km není zas tak moc, aby se to nedalo v tomhle počasí zvládnout bez občerstvení. Pořád se mi běží super a probojovávám se zástupem běžců kupředu, i když na obrátce na Smíchově zjišťuji, že jsem skupince s vodičem 1:50 zas tak moc neutekl. Na cca 13.km mám trochu krizi, tempo jde dolů. Pak ale v Holešovicích dobíhám sličnou italskou triatlonistku, navzájem se trochu hecujeme a už se zas běží dobře. Kolem 17.km triatlonistka trochu zaostává, valím dál sólo (respektive díky stabilnímu tempu s malým “vláčkem” běžců za zády). Zhruba na 19.km mě chytá druhá krize, ale cíl je už blízko, koušu se co to jde a v čase 1:50:15 (od výstřelu) probíhám cílem. Reálný čas 1:46:26, s čímž jsem spokojen a odpovídá to mým očekáváním. Mezičasy po pěti kilometrech: 25:17/25:08/25:40/25:02, tedy až do konce závodu velice stabilní tempo. Skončil jsem jako 2488. celkově a 328. v kategorii. Jako tým jsme doběhli na krásném 46. místě. To jsou pro mě slušné vyhlídky na půlmaraton v Pardubicích, který mívám vždy o pár minut rychlejší.
Po závodě jsem hledal kolegy, ale nenašel. A už mi byla zima, tak jsem to zabalil a jel jsem dom. Nožky jsou kupodivu docela OK, takže v pondělí jdu normálně na trénink. Jen jsem měl děsnej hlad a snědl jsem skoro všechno, co bylo v lednici 🙂 A úplně na konec malý přehled všech mých půlmaratonů:
- Oficiální výsledky závodu najdete ZDE
- Fotografie najdete například ZDE, nebo dvě obrovské galerie ZDE a ZDE – našel jsem se TADY (úplně vpravo) a TADY (zhruba uprostřed vykukuju za fousatym chlápkem)
- Záznam České Televize najdete ZDE
BTW závodní program začíná být dost nabitý. Příští víkend se běží maraton v Unhošti a další už pak ty Pardubice. Tohle zabijácký kombo v 15ti dnech (půlmaraton-maraton-půlmaraton) ale teda nedám a Unhošť budu muset vynechat. Docela mě to mrzí, je to moc pěkný závod 😦
Seržovo virtuální domeček 
Pingback: Pardubický půlmaraton 2012 | Seržovo virtuální domeček