Krkonoše a Broumovské stěny

Začátek července nám přinesl dva státní svátky a díky tomu výhodnou konstelaci pro dovolenou. V plánu byly Krkonoše. Moje společnice našla levné ubytování ve Velké Úpě. Po menších šachách s nakládáním kol a bagáže jsme v úterý večer vyrazili na sever. Na místě jsme byli před 22. hodinou. Správce chaty nám ukázal co a jak, dal nám klíče a zmizel…a my měli celou horskou chatu jen pro sebe. Kromě nás žádní další hosté, naprosté soukromí a klid. Líp to snad vybrat nešlo.

Středa 5.7.2017
V plánu je první výlet na kole. Po cyklotrase K22A jsme se vyškrábali na Janovy Boudy, odkud pokračujeme sjezdem po K1A do Spáleného Mlýna. Pak zas do kopce po K24 na rozcestí v Malé Úpě. Tam se opět napojujeme na K1A a po ní kolem Lysečinské Boudy na Horní Albeřice. Krátká zastávka na pivko a polívku a šlapeme dál, stále po K1A. Od Rýchorského kříže pokračujeme po K26D k Rýchorské Boudě (1002 mnm) a prudkým sjezdem po K26C se spouštíme do Horního Maršova. Ve sjezdu jsme zaznamenali skupinku cyklistů, jeden ležel na zemi a netvářil se moc vesele – pád na odvodňovacím rigolu, asi zlomená klíční kost. Ale pomoc už měli zavolanou a za chvíli jsme potkali od Maršova jedoucí LandRover Horské Služby. Z Horního Maršova jsme se po silnici vrátili do chaty. Celkem to bylo jen 29,5 km, ovšem nastoupáno 907 metrů.

Čtvrtek 6.7.2017
Usoudili jsme, že si dáme něco náročnějšího. Vyjíždíme do Pece pod Sněžkou. Cestou míjíme stojící kolonu aut. O dopravním kolapsu v Krkonoších informovala toho dne všechna media. Volný den, krásné počasí = na výlet se vydaly davy turistů. My se ale záhy dostáváme mimo dav a stoupáme po K20 na Lučiny. Pak je to víceméně hřebenovka po K1B a K19A až na vrchol Černé hory (1299 mnm). Po náležitém občerstvení sjíždíme kus zpět na rozcestí Pod Kolínskou boudou a vydáváme se po vrstevnici po K19B (modrá TZ) přes Vendlovku do Janských Lázní. Prohlížíme si historické centrum městečka a chladíme se zmrzlinou. Vracíme se na modrou TZ a po ní se nad Modrokamennou boudou napojujeme na K1B. Míříme do kopce, na Krausovy Boudy, pak po K23 po vrstevnici na Vlašské Boudy a Javořím dolem do Velké Úpy. Tentokrát to bylo 37,8 km, nastoupáno 1373 metrů.

Pátek 7.7.2017
Pracovní den jsme se rozhodli využít k pěšímu výletu na Sněžku. Předpokládali jsme, že tam nebude takový nával. Ráno se tedy pěšky sápeme pod lanovkou na Portášky. Pak už je to jednoduché pochodové cvičení po hřebeni, přes Růžohorky až pod závěrečný krpál na vrchol Sněžky. Ten tvoří zpevněné schody a stupně…jak napotvoru to vychází pořád na stejnou nohu, takže si člověk po pár stupních musí přešlápnout. Na vrcholu Sněžky (1603 mnm) je dav lidí, ovšem většina se tam vyvezla lanovkou. Po malém občerstvení a pořízení pár fotek sestupujeme klikatým chodníčkem na západní straně, směrem k Luční Boudě. Dál na Výrovku a Chalupu Na Rozcestí je to úplná autostráda. V dálce začíná hřmít. Nechceme, aby nás bouřka chytla na hřebeni, tak kvapně scházíme po kamenité stezce po zelené TZ kolem Liščí Jámy do Pece. Sice jsme zmokli, ale bouřka nás zastihla už v lese a hodně pod hřebenem. Ušli jsme asi 21 km, převýšení nevím…ale hodně.

Sobota 8.7.2017
Nějak už jsme nedokázali vymyslet kloudný plán na vyjížďku/výlet v Krkonoších. Při zkoumání mapy jsme se ale zahleděli kousek východně, na Broumovské stěny. Tak hurá. První problém nastal už cestou k cíli, kdy jsme se probíjeli labyrintem uzavírek a objížděk. Konečně parkujeme ve Slavném a vydáváme se po červené TZ mezi skály. Na kilometry nejsou Broumovské stěny nijak rozlehlé, jenže to je samé focení, vyhlídky, krkolomné sestupy/výstupy a podobně, takže se postupuje velice pomalu. Od Kamenných Hřibů stále po červené procházíme až k Supímu hnízdu. Cestou nás chytlo několik malých přeháněk, ale těsně před Supím hnízdem i pořádná bouřka, která proměnila vyšlapané pěšinky v potoky vody. GTX botky dostávají zabrat. Původně jsme chtěli zajít až ke Hvězdě, ale po kontrole času měníme plán a zalézáme do uzoučké Kovářovy rokle. Po červené kolem jeskyně Kovárna a Mariánské jeskyně sestupujeme k Setonově studánce. Zhruba někde u Mariánské jeskyně moje levá bota odmítla dál vzdorovat nepřízni počasí (zase jsme zmokli) a odpadla z ní podrážka. Bohužel jsme po ruce neměli nic, čím by se to dalo trvanlivě vyspravit, takže pokračuju jen v tenoučké vnitřní GTX vložce. Nejkratší cestou (po modré TZ) tedy mažeme k autu. GTX vložka kupodivu těch cca 3,5 km vydržela, takže jsem nedoznal žádné tělesné úhony. Celkem jsme ušli jen něco přes 8 km, ovšem několikrát jsme zmokli, udělali spoustu fotek, lezli různě po skalách a tak podobně…Myslím, že aby se dala tato lokalita prolézt důkladně, chtělo by to přespat někde poblíž a strávit tam tak dva dny.

Neděle 9.7.2017
Dnes máme v plánu jen odpočinek a odjezd domů. Takže do poledne balíme a lenošíme. Kolem půl druhé ukrýváme klíč od chaty podle telefonických instrukcí od správce (ne, nehodili jsme ho do tůně) a vyjíždíme k domovu. Zase ty objížďky…Při cestě jsme se rozhodli udělat si malou odbočku do Lázní Bělohrad. Nejdřív zastavujeme u Bělohradské bažantnice a jdeme se podívat na Annamariánský pramen a Černé jezero. Pak pomalu projíždíme do centra, kde si jako tečku za vydařenou dovolenou dáváme výborný pozdní oběd.